O co v projektu eTurista jde?
Projekt v sobě od počátku spojuje dvě hlavní linie:
-
Sjednocení a digitalizace tuzemského reportingu
Současný stav nutí ubytovatele (hotely i trh krátkodobých pronájmů) vykazovat data na několik míst v odlišném rozsahu. Cílem je vytvořit jedno centrální digitální místo, odkud budou data distribuována obcím (agenda místních/turistických poplatků), Cizinecké policii a Českému statistickému úřadu.
-
Implementace evropského nařízení pro krátkodobé ubytování
Evropský rámec zavádí povinný systém registračních čísel pro hostitele a ubytovací jednotky. Tato čísla budou muset bez složitých schvalovacích procesů získat všichni poskytovatelé a velké platformy jako Airbnb či Booking.com budou mít povinnost platnost těchto čísel validovat a zobrazovat u každé nabídky.
Hlavním přínosem evropského tlaku je podle Matěje Koutného získání reálných dat. „V současnosti se zdá, že je trh krátkodobých ubytování násobně větší, než je realita, a to kvůli dvojímu reportingu a neaktivním nabídkám. Domnívám se, že například pražský IPR uvádí minimálně dvojnásobná čísla, protože nerozlišuje mezi celoročně aktivními byty, příležitostným ubytováním a zcela mrtvými profily, které někdo založil, ale už nikdy nepronajal,“ vysvětluje předseda ČAPUS.
Právě na základě těchto nepřesných či zkreslených údajů pak vznikají tlaky na drakonické regulace, které přitom v evropských městech, například v Barceloně, problém s dostupností bydlení reálně nevyřešily. „Evropa jasně říká: nedělejte drakonická opatření na základě dojmů, počkejte na tvrdá data, která systém přinese,“ doplňuje Koutný.
Jaký je aktuální stav? Legislativa naráží na odpor
Ačkoliv už předchozí Poslanecká sněmovna měla na stole návrh zákona, schvalovací proces se tehdy nestihl dokončit. Současný pokus Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) ale v úvodu roku narazil na silnou vlnu kritiky. Na kulatém stole pořádaném ministerstvem se proti tehdejší podobě návrhu ohradila celá řada aktérů – od Cizinecké policie až po Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).
Největším kamenem úrazu je v tuto chvíli ochrana osobních údajů. Systém byl navržen tak, že by ministerstvo nově dlouhodobě drželo a ukládalo detailní centralizované informace o tom, kdo, kdy, s kým a jak dlouho kdekoliv v ČR bydlel. Pro takový plošný sběr citlivých dat ze strany MMR přitom podle mnohých neexistuje rozumný věcný argument. Zatímco Cizinecká policie osobní data k práci nutně potřebuje, ministerstvu by pro tvorbu strategií podpory turismu měla plně dostačovat data anonymizovaná.
Z hlediska harmonogramu se Česká republika již nyní nachází v situaci, kdy nedodržuje evropské nařízení, které předpokládalo funkční registrační mechanismus do 20. 5. 2026.
Co se dá očekávat dál? Tři scénáře na stole
Ministerstvo pro místní rozvoj v reakci na kritiku začalo připravovat úpravy návrhu a deklarovalo analýzu tří možných scénářů:
- Scénář 1: Úplné upuštění od regulace a zastavení projektu.
- Scénář 2: Aplikace čistě evropského minima – zavedení registračních čísel pro krátkodobé pronájmy, sběr dat a úplné opuštění konceptu eTuristy, který měl zjednodušit život i klasickým hoteliérům.
- Scénář 3: Spojení obou linií (tuzemské digitalizace i evropského registru) s tím, že se legislativně a technicky vyřeší dosavadní závažné neduhy a nedostatky.
„Podle našich interních informací vše nasvědčuje tomu, že se půjde cestou velké reformy,“ odhaduje Matěje Koutný. Hlavním motorem jsou totiž proinvestované peníze – IT systém již byl do určité míry vyvinut a projekt je navázán na financování z fondů Národního plánu obnovy, což ministerstvo nutí věc dotáhnout.
Realistický výhled je však takový, že se první konsenzuální návrh zákona dostane do Poslanecké sněmovny nejdříve ke konci letošního roku.
Pohled ČAPUS: Nejdřív data, potom diskuse o regulaci
Pro asociaci zastupující ubytovatele v soukromí je klíčové, aby se v novém návrhu neobjevil požadavky nad rámec těch vyžadovaných evropskou legislativou. V minulosti se totiž do návrhu místo čisté evidence dostávaly snahy využít registr jako okamžitý regulační nástroj, který by dal obcím plošné pravomoci omezovat podnikání na svém území prostřednictvím vyhlášek.
Podle ČAPUS je takový postup v přímém rozporu se svobodou podnikání i samotným duchem evropského nařízení. „Nejdříve musíme schválit čistý evidenční zákon, spustit systém a začít sbírat spolehlivá data. Tento sběr musí běžet minimálně rok, ideálně dva. Teprve až budeme mít na stole věrohodné statistiky a budeme přesně vědět, jak trh vypadá, se můžeme začít seriózně bavit o tom, zda a jaké případné regulace vůbec dávají smysl,“ uzavírá Matěj Koutný.
